Krátce před třicítkou začínal od nuly. Aby se s pocitem životní prohry nemusel vracet z Austrálie domů do Ústí nad Labem, bral u protinožců zavděk studentskými brigádami, prodíral se, jak to šlo. Teď má Petr Pražan v Sydney rodinu, práci a také – s kapitánskou páskou vede Austrálii na mistrovství světa.
Je historicky prvním Čechem, který na šampionátu nastoupil za jinou zemi než za svou rodnou. „Jsem rád za to, že můžu hrát florbal na nejvyšší úrovni. Hraju ho s láskou a je jedno, za koho,“ říká Pražan. Jedno? To nezní příliš vlastenecky… „Samozřejmě bych radši hrál za českou reprezentaci, ale nejsem naivní. Aspoň můžu reprezentovat takhle a s vážností říkám, že tu kapitánskou pásku a australský dres nosím s hrdostí,“ vykládá.
Musel se naučit slova cizí hymny a jak říká, byl z nich přezkoušen. „A při vítání nováčků jsem ji musel odzpívat,“ usmívá se. Svůj tým dovedl k jednomu z největších překvapení mistrovství, když dokázal na úvod porazit Rusy, 10. tým z minulého šampionátu. „Byli jsme na ně dobře připraveni, věděli jsme, jak na ně hrát. S Kanadou jsme to chtěli potvrdit, věřili jsme si na ni daleko víc než na Rusko, bohužel to nevyšlo. Když jsme si vytvořili tlak, trefovali jsme tyčky, nebyl to náš den…“ povzdechne si Pražan.
Nejlépe to dokumentuje jeho příklad. Vítězný gól vsítili Kanaďané v přesilovce po jeho faulu a jejich kapitán musel v polovině zápasu ze hřiště. Soupeř mu přilehl kotník, po zápase kulhal s pytlem ledu kolem nohy. Do dnešního zápasu o všechno s Dány už nastoupil, ale potřebné výhry se nedočkal. Austrálie po boji padla 5:9 a bude hrát o konečné 13.–16. místo.
Češi v australském týmu obsadili nejdůležitější funkce: kapitána, gólmana, trenéra i manažera. „Bavíme se spolu česky, samozřejmě za to v rámci týmu dostáváme pokuty, takže to budeme mít na konci turnaje velmi drahé,“ směje se Pražan. „Ale komunikace je jednodušší v češtině a ta česká sranda se občas přeložit ani nedá…“
V civilu pracuje jako manažer v oddělení zásobování Univerzity Nového Jižního Walesu, má internetový obchod s florbalovým vybavením, v Sydney trénuje tým Bondi Raptors, díky florbalu získal australské občanství. „Taky jsem si tam našel manželku, založil požár a rodinu,“ vtipkuje.
Teď už je dobře. Původně tam však v roce 2006 odjel s vidinou profesionální práce ve florbalu a slib byl falešný… „Řekl jsem si ale, že český Honza z boje neutíká, postavil jsem se k tomu čelem, snažil jsem se tam prosadit – a povedlo se,“ vzpomíná. Chvíli národní tým trénoval, poté, co získal občanství, začal uvažovat o tom, že by si za něj mohl i zahrát.
Ve 35 letech se jeho kariéra chýlí ke konci. Jméno Pražan se ale možná neobjevilo na světovém šampionátu naposledy. Chodovský obránce Martin Pražan, synovec australského kapitána, byl blízko nominace už nyní. „Chtěli jsme se tady potkat, vypadalo to, že to tak i dopadne. Ale nakonec byl bohužel osmý obránce a brali jich sedm.“ Tak třeba příště…
Autor: Pavel Křiklan
