Je dánskou florbalovou legendou. Startoval ještě na mistrovství Evropy, odkud si pamatuje svého dnešního protivníka Radima Cepka, v 90. letech také zažil slavné vítězství na Poháru mistrů nad SSV Helsinky, skvěle se zná s Urbanem Karlssonem, šéfem Dalenu, který byl prý jeho trenérským guru. Odpoledne se Kasper Sindt, kouč Dánů, postaví se svým týmem ve čtvrtfinále mistrovství světa Čechům. A v hale Scandinavium se pokusí o stejnou senzaci, jaká se o pár set metrů vedle kdysi povedla dánským fotbalistům.
Symbolicky jste večer před zápasem vzal tým na prohlídku nedalekého stadionu Ullevi, kde Dánové v roce 1992 vyřadili v semifinále obhájce titulu z Nizozemska a pak ve finále šokovali i Němce. I vy jste nad nimi tady slavili velké vítězství v předkole play off, to je dokonalá paralela. Načerpali jste na Ullevi dost inspirace proti Česku?
„Je to úsměvná shoda okolností, že? Pro nás je tehdejší triumf významnou kapitolou dánské sportovní historie. A teď jsme v Göteborgu znovu – a znovu máme šanci postarat se o obrovské překvapení. Pokud bychom se tím nechali inspirovat, bylo by to pro nás výborné.“
Česko je jednoznačným favoritem. Přitom vždycky takové rozložení sil mezi oběma týmy ve florbale nebylo. V letech 1998 a 2000 jste na šampionátech skončili na 4. místě, o 2 příčky výš než Češi. Co se potom stalo s dánským florbalem, že přední místa opustil?
„No, zaprvé Češi udělali za poslední roky obrovský pokrok, je úžasné, jakým prošli vývojem. Naopak náš národní tým klopýtá. Ale nastavili jsme určitý model, jak s reprezentací pracovat, podle čeho do ní vybírat hráče. To je možná první krok dopředu. Pro nás je velmi důležité startovat na závěrečném turnaji mistrovství světa. Z pohledu marketinku v Dánsku, z pohledu obecného vývoje dánského florbalu, ale také z pohledu týmu a jeho výkonů. Teď jsme určitě víc hrdí na naše vystoupení na turnaji, než jsme byli před předkolem play off (Dánové v něm porazili Německo 4:3 na nájezdy – pozn. aut.), máme ramena trochu výš. 🙂 Být zpátky mezi 8 nejlepšími zeměmi florbalového světa je moc důležité z krátkodobého i z dlouhodobého hlediska.“
Jaký tedy máte plán, jak tenhle fakt marketinkově využít?
„Registrujeme hodně velký zájem o národní tým. Je zásadní rozdíl mezi tím hrát o 9.-12. místo a být v elitní osmičce. Píše se o nás v dánských médiích, naše vystoupení tady vyvolalo velký ohlas a zápal mezi samotnými florbalisty a mezi lidmi kolem florbalu u nás doma. V Dánsku je z toho jednoduše velké haló (na minulém šampionátu Dánové nehráli, včetně kvalifikace skončili na 18. místě – pozn. aut.), tohle se dá díky PR ve prospěch florbalu využít.“
Vy s tím máte pracovní zkušenosti z civilního života, že?
„Dá se to tak říct. Pracuji na sponzorských projektech dánské společnosti VELUX (jeden z největších světových výrobců střešních oken – pozn. aut.). A jsme titulárním sponzorem házenkářské Ligy mistrů. Ale to je jiná story.“
Dobrá, zeptám se tedy zase na váš tým. Proč žádný dánský reprezentant nehraje v zahraničí?
„Dobrá otázka… Možná je to zdravé znamení toho, že jsme byli schopni dát dohromady 20 lidí, kteří hrají doma v Dánsku. Je to vyznamenání dánské lize a příslib do budoucna. Nesbírali jsme po světě hráče s dánskými kořeny, kteří žijí v jiných zemích. Samozřejmě, že bychom uvítali, kdyby naši hráči chodili z Dánska do ciziny, aby působili na vyšší úrovni. Třeba do Švédska, do kterého se to nabízí, když je to náš soused. V minulých letech jsme tam pár kluků měli, Stefan Hedorf, náš nejlepší střelec, hrál v předchozí sezoně Allsvenskan (2. nejvyšší švédskou ligu za Malmö – pozn. aut.), ovšem na tenhle ročník se zase vrátil domů. A byli tam další. Ale mým přáním je dostat do Švédska, nebo i do jiných zemí, daleko víc hráčů. Aby se mohli zlepšovat každý den, v tréninku, v zápasech…“
Stefan Hedorf při focení v Malmö.
Český tým už tohle má. Ve Švédsku hraje aktuálně 5 reprezentantů a v lednu v kvalifikaci v Nizozemsku vás zničil 12:3. Co se od té doby ve vašem týmu změnilo?
„Myslím, že jsme nasbírali nějaké zkušenosti. Máme v týmu samozřejmě pár ostřílených hráčů, ale většina to jsou mladí kluci, kteří se potřebují učit, jak hrát na mezinárodní úrovni. Vědět, že musejí odevzdat 100% v každé vteřině ze 60 minut. A to byl i případ ve zmíněném duelu v kvalifikaci, kdy to bylo ještě na začátku 3. třetiny 3:6, ale pak nám tam najednou zničehonic napadaly 3 rychlé góly (český tým zvýšil ze 7:3 na 10:3 během pouhých 40 vteřin – pozn. aut.) a nakonec to skončilo 3:12. Seběhlo se to velice rychle, Češi hráli velmi dobře. Pro nás to byla velmi cenná lekce, i když bylo těžké ten zápas dohrát. Uvidíme… Český tým hodně respektuju, opravdu se za ta léta moc zlepšil. Máte skvělé hráče, kteří už také působí ve Švédsku, znám vaše kluky z Dalenu (Milana Tomašíka, Patrika Suchánka a Martina Tokoše – pozn. aut.). Máte hráče se skvělou přihrávkou, velmi rychlé, pod novým trenérem měli dost času na to, aby si na sebe na hřišti zvykli, mají zažitý systém… Bude to pro nás hodně těžká výzva…“
Jiří Curney zvýšil v lednovém kvalifikačním zápasu z trestného střílení už na 11:3.
Když jste mluvil o českém trenérovi Radimu Cepkovi, vašem dnešním protějšku – hrál jste proti němu už v roce 1995 na mistrovství Evropy, pamatujete?
„Samozřejmě. Měl florbalku napravo.“
Počkejte, to je to v Dánsku tak neobvyklé, že vám to utkvělo v paměti?
„To zase ne. 🙂 Vybavuju si, že to byl to velmi nadaný hráč. Také pak odešel do Švédska, že? V té době byl jednou z českých hvězd, párkrát jsem měl tu čest proti němu hrát. Já byl spíš takový běhavý typ, snažil jsem se zabránit soupeři projít do naší obrany, možná proto si ho pamatuju. 🙂
Ale i vy jste se zapsal do paměti velkých jmen jako vítěz. V roce 1995 jste na Poháru mistrů byl členem týmu FK Kodaň, který senzačně porazil finského šampiona SSV Helsinky…
„Jo, to už je let… Ani už bych si nepamatoval, kdy to bylo. Ale pořád je to něco, na co nikdy nezapomenu. Hrajete proti mistrovi Finska a porazíte ho! I když jim před tou sezonou odešlo několik hráčů, pořád to je, zvlášť pro dánský tým, úžasný úspěch. Měli jsme trochu štěstí, v obraně jsme vypustili duši a nakonec jsme zvítězili 3:2.“
To může být další inspirace pro vaše svěřence. Vy jste ji čerpal jako trenér u Švéda Urbana Karlssona, nynějšího šéfa slavného Dalenu, že? Na přelomu tisíciletí trénoval dánskou reprezentaci dlouhých 6 let…
„Zrovna včera jsme se sešli v hale, dívali jsme se spolu na zápas Finsko – Norsko. Moc mě v mé trenérské kariéře ovlivnil, je to výjimečná osobnost. A také má na hráče vysoké nároky. Hodně jsem si od něj vzal a přenesl to do mého vlastního způsobu myšlení.“
Přeneseně řečeno pomohl i českému národnímu týmu a florbalu jako takovému, když si do Dalenu postupně vzal Milana Tomašíka, Patrika Suchánka a Martina Tokoše. Nezkoušel jste ho přemluvit, aby vzal k sobě do klubu i nějakého Dána?
🙂 „To tedy ne. Sám dobře vím, kdo má na to, aby mohl hrát v SSL. A o tomhle bychom se asi nebavili ani předtím, než bychom měli takového hráče, který by vyjádřil vůli do Švédska odejít. A to není aktuální případ…“
Autor: Pavel Křiklan
