Lucia Košturiaková prožívá skvělou sezonu. Po půlročním, jak sama říká „mentálním“ pobytu v ELITE se vrátila do Herbadentu, kde se naplno rozzářila její hvězda, ze které kromě týmu těžila také slovenská reprezentace. Podle vlastních slov by se před rokem tomu, že si ještě někdy zahraje Superfinále smála, nyní se na vrchol ročníku v O2 aréně těší a říká, že štěstí přeje připraveným a takovým týmem Herbadent prý je.
Máte za sebou semifinálovou sérii s Bohemians, kteří se nechali slyšet, že letos měli největší šanci k tomu, aby Herbadent vyřadili. Souhlasíš s tím?
„Nic takového jsem od nich neslyšela, nebo jsem alepoň jejich vyjádření takhle nepochopila. Letos měli šanci nás alespoň jednou, dvakrát porazit, s tím souhlasím. Alespoň jednu výhru by si možná za předvedené výkony opravdu zasloužili, především minulý týden nás potrápili. Na naše vyřazení, myslím si, ale moc nepomýšleli, věděli, že mají mladý tým, že sbírají zkušenosti, které mohou využít do dalších let. Pokud udrží tým pohromadě, tak budou jejich šance příští rok větší, myslím si, že týmy z první trojky budou schopni pěkně potrápit.“
Na kolik šance Bohemians ovlivnilo zranění brankářky Kreisingerové, která musela své místo mezi tyčemi přepustit mladé Lucii Zelené?
„Myslím si, že mladá brankářka předvedla pár výborných zákroků, třeba hned v prvním zápase tým hodně podržela. Je ale pravda, že Dany je velká osobnost, umí se vyhecovat a přivádět soupeřky k šílenství, takže těžko říct, jak by to dopadlo, kdyby byla fit. Snad bude co nejdříve v pořádku, v té nejlepší formě, pro mladý tým jsou její zkušenosti jistě velkým přínosem.“
Mnoho lidí se podivovalo volbě Židenic pro čtvrtfinále, nicméně trenéři si pochvalovali, že Vás takový soupeř alespoň prověří, totéž jste tvrdili po sérii s Bohemians. Jak tomu bylo z pohledu hráčky?
„Židenic mně bylo trochu líto, po skvělé sezoně, kdy dokázaly v posledním kole porazit Bohemku, si věřily a my jim to pak takhle překazili. Systém vybírání soupeřů není pro týmy z druhé postupové čtyřky příliš šťastný, sama jsem si to loni zažila s ELITE a měla jsem proto pro Brno pochopení. Na druhou stranu si myslím, že se nejednalo o tak zcela jednoznačnou sérii, takže to bylo pro obě strany relativně přínosné. I kdybychom Brnu dopřáli luxus souboje se čtvrtým týmem z tabulky, tak by, dle mého názoru, do semifinále nejspíše neproklouzlo. Bohemka je takticky vyspělejší, tým má několik reprezentantek, které skvěle načasovaly svoji formu a trápily nás o poznání více. Takže ano, myslím si, že nás oba týmy v rámci možností prověřily a přinutily k několika taktickým tahům, což je pro nás před Superfinále jedině dobře.“
Pobytem v ELITE si prý Košturiaková vyčistila hlavu. Foto: Vlaďka Zoubková – florbalvitkovice.cz
V posledním utkání jste poměrně snadno prohrávali 0:3 a trenéři naznačovali, že vám museli promluvit do duše. Bylo to tak, že jste soupeře podcenili?
„Nevím, čím to bylo, neřekla bych podcenění, prostě nám tam spadly tři hloupé branky po našich chybách, ale je pravda, že jsme nehráli ideálně. Promlouvat do duše moc nebylo potřeba, všechny jsme věděly o co hrajeme a od druhé třetiny byl na hřišti jiný tým. Věděli jsme navíc, že vedení 3:0 může být lehce svazující a že to nic neznamená, sami jsme si to prožili v prvním zápase.“
Asi věčná polemika se bude vést o možnosti odpočinku, proti určité rozehranosti týmu, který bude hrát semifinálovou sérii déle. Jaký na to máš názor ty?
„Popravdě mě trošku mrzí, že už nehrajeme, místo zápasu nás totiž o víkendu čekají nepopulární schody. (usmívá se) Teď vážně, to, že nehrajeme neznamená, že se budeme dva týdny válet. Znamená to, že se šance na naše zranění výrazně snížily a že máme více času pilovat detaily, byť jen na tréninku. Navíc můžeme zpovzdálí sledovat oba soupeře při vzájemných utkáních a pomalu se na ně začít připravovat. Pro mě jednoznačně naše výhoda.“
Nyní k Tobě. Po návratu do Herbadentu jsi říkala, že sis uvědomila fakt, že Ti sedí nastavení Herbadentu. Následně jsi se dostala na vlnu, která stojí za tvými skvělými výkony posledních týdnů. Myslíš, že by se Ti něco podobného podařilo také v ELITE?
„I kdyby jo, tak by to v play down už bylo dost k ničemu. (usmívá se) V Herbadentu mně sedí styl fyzické přípravy, myslím, že pan Dan (Hejret, kondiční trenér týmu, pozn. aut.) prostě umí načasovat formu, věnuje se nám a rozumí tomu, co dělá. Navíc tím, že chodíme v týdnu na dráhu a do posilovny prakticky všechny, tedy jedenadvacet hráček, se motivujeme a není možné, že by se na fyzickou přípravu najednou některá z nás vykašlala. Hodně teď s námi pracují i trenérky na florbalových trénincích, zaměřujeme se na jednotlivé herní styly, změny systémů, simulujeme určité situace. To všechno se pak prostě v nějaké fázi projeví. V ELITE je to nastavené trochu jinak, ne každá holka dělá něco navíc, mimo tréninkové jednotky, a ta motivace na sobě sama pracovat pak lehce klesá. Každý to má trochu jinak, takže to chápu a jsem ráda, že jsem teď v týmu, kde to máme všichni stejně.“
V čem vlastně vidíš ten důvod, proč jsi chytila „druhou mízu?“
„Paradoxně jsem ji chytla právě v ELITE. Takhle před rokem jsem už měla pár týdnů po sezóně, byla jsem smířená s tím, že to florbalově nejlepší mám už za sebou, že budu hrát pro radost a předávat zkušenosti mladším. Pak jsem si ale uvědomila, že florbalu pořád dávám hodně, pořád dělám něco navíc, mám to prostě v sobě dělat věci na 100% nebo je pak raději nedělat vůbec. Když jsem pak dostala druhou šanci hrát v týmu, kde to takto mají všichni, byla to pro mě velká úleva. Kdyby jste mně takhle před rokem řekli, že budu ještě někdy hrát Superfinále, smála bych se. Té šance si teď velmi vážím, každá sezóna může být moje poslední, a tak se k tomu snažím přistupovat.“
Svou formu si přenesla také do slovenské reprezentace, kterou vede jako kapitánka. Foto: Flickr IFF
Kromě jiného sis před rokem a půl stěžovala, že jsi rotovala mezi posty a neměla stálou pozici. Jak z tohoto pohledu hodnotíš proměnu Herbadentu, kdy jsi se najednou stala jednou z nejzkušenějších útočnic?
„Jedna z nejzkušenějších útočnic možná ano, ale současně jsem také jednou z novicek v obraně. (usmívá se) Finále Poháru České pojišťovny v Opavě, zápasy proti Vítkovicím nebo Chodovu i celou čtvrtfinálovou sérii jsem odehrála na beku. Už mně to tolik nevadí, beru to jako novou zkušenost a možnost se něco přiučit. Nemůžeme chtít po mladých holkách, které se teprve učí systém, aby lítaly z postu na post. Teď už patřím k nejstarším, zní to o poznání hůř, než nejzkušenějším (směje se), hráčkám a musím se s těmi občasnými změnami umět vypořádat.“
Mnozí možná očekávali, po letní turbulenci, ústup Herbadentu ze slávy. Ty sama jsi po angažmá v KooVee říkala, že pro Tebe byl jedním z největších zážitků fakt, „že sis mohla zahrát florbal“, působí něco takového nyní také v Herbadentu, když od něj třeba veřejnost tolik nečeká a spíše se soustředí na Chodov a Vítkovice?
„Myslím si, že ano, že to byl jeden z faktorů, který hrál pro nás. Když jsem na začátku sezony odcházela z Elite, hodně lidí mě od návratu do Herbadentu odrazovalo a i já sama jsem si říkala, že to možná letos na Superfinále nebude. Málokdo si ale uvědomuje, jak bylo těžké těch x-let naší nadvlády odolávat neustálému tlaku, kdy si každý přál někoho, kdo by nás konečně sesadil. Najednou byl ten tlak pryč, hráli jsme si svoje a velmi nenápadně jsme si vybojovali vítězství po základní části. Řekla bych, že s tím tlakem se v základní části absolutně nevypořádal Chodov a Vítkovice se s ním perou teprve teď v play off, kdy jim místy po náročné sezóně trochu dochází síly a motivace. My jsme měli štěstí, hodně štěstí, ale to přeje připraveným a to my jsme!“
A na závěr. Přála by sis do Superfinále Vítkovice, třeba i s tím, že se tam případně postavíš kamarádkám z reprezentace, či Chodov?
„Pokud chceme pomýšlet na titul, musíme porazit kohokoliv, takže z tohoto hlediska to neřeším. Účast ve finále bych přála samozřejmě Vítkovicím, se Slovenkami se navzájem podporujeme, hecujeme, máme skvělé vztahy a věřím, že se v O2 aréně nakonec potkáme. Zasloužily by si to za celou sezónu.“
Autor: Michal Dannhofer
