Loni se potkali až v Superfinále, nyní hrají semifinálovou sérii. Tatran má Vítkovicím co vracet, loni prohrál boj o zlato a nevyšel mu ani první duel. Ale po ostravském víkendu má v rukou mečboly. Vděčí za to i Michalovi Rebrovi, který pomalu sráží vítkovické sebevědomí, naposledy pěti chycenými nájezdy…
Když vítkovičtí florbalisté v prvním utkání otáčeli na vinohradské hale téměř ztracený zápas, posadili Tomáše Kafku několikrát na zadek a nájezdy vyhráli jednoznačně 3:0. Čtvrtý zápas byl však jak přes kopírák. Jen týmy si role vyměnily a v brance Střešovic nebyl matador Kafka, ale Michal Rebro. A zlikvidoval vše. Sledoval a studoval snad vítkovické střelce? „Nene, jen jsem se podíval na to, na jakou stranu drží hůl. Já si na nájezdy věřím, jezdím každý rok do Krupky, tak toho člověk dost potrénuje,“ vyprávěl gólman Tatranu a zmínil legendární povánoční turnaj.
Vylámal si na něm zuby i Lukáš Hájek, který jinak pravidelně skóruje a v sezoně byl nejlepším vítkovickým střelcem. „Nájezdy jsou loterie. Měli jsme jich 5 a nedali ani jeden,“ povzdechl si. Že by ale Michal Rebro byl nějakým strašákem, to si nepřipouští. „Nevím, jednoduše, když hráč jde a věří si, tak by měl dát gól. Bohužel, nedali ani jeden, bylo to hrozné,“ litoval.
Lukáš Hájek a Vítkovice: Foto: Vlaďka Zoubková
Možná právě sebevědomí z klíčových okamžiků se opravdu podepsalo na tom, že Tatran zvládl tentokrát i nájezdy. „Vedli jsme 4:2 a nevím, co se stalo. Výpadek, snad to byly jen dvě minuty. Jenže bylo vyrovnáno a zase už jsme museli hrát víc do útoku,“ přemýšlel Lukáš Hájek. „Ty dva góly co se dají na konci, vždycky tým zvednou a ten druhý se s tím musí vypořádat. Ale já mám pocit, že jsme to zvládli, prodloužení jsme zahráli dobře, mladí kluci tam měli dvě velké šance, jen to tam nepadlo,“ dodává vítkovický kanonýr. Víc ho tak štval ještě sobotní duel, který Tatranu jeho tým ulehčil. „Tam jsme třetinu nebyli na hřišti… V neděli už jsme zas hráli hru, co jsme potřebovali,“ dodal Lukáš Hájek.
Tatran sice vede 3:1 na zápasy, ale v domácím prostředí nemůže nic podcenit. I proto vsadí na šedý tarkett, ale hlavně poctivou hru. „Pro nás to bude hlavně o tom, vyhrávat osobní souboje, které jsme v Ostravě prohrávali. To, když dokážeme a vyvarujeme se ztrát, tak uspějeme. Na tu osobku už jsme našli recept, víme jak na ně,“ tvrdí Michal Rebro. „Oni už budou muset hrát vabank a určitě jim to na psychice nepřidá, ztratit takhle zápas. Mělo to stejný scénář jako první zápas. Oni i my jsme dostali náhodné góly. Ten vyrovnávací od Frídi (Milana Fridricha, pozn. red.), to ani nevím, jak tam spadlo…“ přemýšlí střešovický brankář.
Semifinále Vítkovice -Tatran. Michal Rebro a Lukáš Pešat. Foto: Jiří Zerzoň.
Vypadá to, že i v pátém utkání zaklekne do brány. A sérii vítězství, kterou proti Vítkovicím načal, bude chtít natáhnout. „Před prvním zápasem jsme měli dáno, že Tomáš (Kafka pozn. red.) chytá první a já druhý zápas. No, a já už jsem tam akorát zůstal,“ vysvětluje. A když by se podařilo i další vítězství, zřejmě se Michalu Rebrovi splní sen. Mohl by si zachytat i Superfinále. „Já věřím, že jo… Snad se bude dařit a vyhrajeme…“
Autor: Tomáš Rambousek
