Povězte, čekaly jste účast ve finále?
Zuzana Macurová (Vítkovice B): „Před turnajem jsem to opravdu nečekala. Ale když jsem viděla naši hru a hru ostatních týmů, začala jsem věřit tomu, že můžeme dojít daleko.“
Hana Poláková (ELITE): „Po tom, co jsme předvedly v základní skupině, moc ne. Potřebovaly jsme se sehrát, což se nám v neděli povedlo. Ale to, co jsme ukázaly v sobotu, florbal moc nepřipomínalo.“
Jak byste zhodnotily finále?
Macurová: „Finále už bylo o vůli, nikdo neměl moc sil a rozhodlo ho vyloučení Míši Rullové. Herně to podle mého byl vyrovnaný zápas.
Poláková: „Je pro mě těžké finále hodnotit, protože kvůli pánům sudím bylo plné emocí… Na začátku zápasu jsme bohužel inkasovaly již v prvních vteřinách, a to nás malinko srazilo. Když už jsme se potom začaly vracet do hry, přišla další rána Vítkovic v podobě druhé branky. Po tom, co se nám podařilo konečně skóre srovnat, přišlo vyloučení Míši Rullové. To jsme sice přečkaly, ale zásadním okamžikem byla červená karta na Míšino konto. Bylo to sporné, názory na tu situaci jsou různé, ale stalo se a nejde to vrátit. Dvě minuty plus pak dalších 5 minut ve čtyřech bylo náročných a Vítkovice si s tím poradily na výbornou.
Nespaly jste na Sareze, pomohlo vám to? Hráčky týmů, které v hale trávily noc, si stěžovaly, že kvůli hlučným Polkám nemohly spát.
Macurová: „Nedovedu to posoudit, ale něco pravdy na tom může být, i když co já vím, naše holky taky nespaly hned. Člověk ty zápasy ještě jednou prožívá i v posteli před spaním.“ (usmívá se)
Poláková: „Myslím, že nehrálo vůbec žádnou roli, kde jsme spaly.“
Prospělo turnaji rozšíření počtu týmů z 8 na 12?
Macurová: „Nevím, jestli to prospělo, je pravda, že už je to hodně fyzicky náročné a člověk má strach, aby se nezranil. Mám pocit, že některé zápasy, jako třeba o bronz. Na druhou stranu je super, že je týmů víc, ale chtělo by to zkrátit hrací dobu v play off. Těch 2×15 minut by bohatě stačilo.“
Poláková: „Určitě je výhoda, že si zahrajeme víc zápasů, ale je to fyzicky náročnější, a to přejíždění nebylo ideální. Haly jsou poměrně daleko od sebe… Nicméně více účastníků je určitě plusem.“
Vy samy preferujete turnaje s větším počtem účastníků a kratší dobou hry, nebo naopak?
Macurová: „Raději mám turnaje s menším počtem účastníků a delším časem jednoho zápasu.“
Poláková: „Osobně radši hraji víc zápasů, protože poznáš víc soupeřů a můžeš si ve hře vyzkoušet víc věcí.“
Hanko, nebála ses, že si zhoršíš zranění kolena? Přece jen do začátku extraligy zbývají dva týdny…
Poláková: „Určitě je to omezení, které mi není příjemné. Člověk to má v hlavě, je limitován a navíc mi nedělá dobře, když nemůžu hrát naplno.“
Zuzko, ty jsi na turnaji nastoupila z B tým. Proč?
Macurová: „Bylo to úplně náhodou. Ve čtvrtek mě oslovil trenér Tomáš Martiník, jestli nechci přijít, protože některé holky vypadly a aby jich bylo 15, přesně na tři lajny, byly by rády, kdybych přišla. Tak jsem si ráda zahrála.“ (směje se)
Foto: Martin Fráňa, Šárka Rojková
Autor: Michal Dannhofer
