Juraj Matejka zkouší v letošní sezoně štěstí ve střešovickém Tatranu a docela se mu daří. Navíc dokázal na Slovensku skončit na druhém místě v anketě Florbalista roku 2010. Pouhých 156 hlasů ho dělilo od vítězství.
Jak hodnotíte druhé místo v anketě Florbalista roku 2010?
Druhé místo je určitě fantastické. Získal jsem 1349 hlasů, což je výborné číslo. Hlasovalo pro mě velké množství lidí, kteří mě v mém snažení podporují. Je to další utvrzení v tom, že nedělám věci úplně tak špatně.
Přeci jenom šlo o hlasování lidí z řad veřejnosti. Čemu přisuzujete, že jste dostal tolik hlasů?
Určitě to ovlivnil fakt, že mě moje výkony dostaly do Tatranu Střešovice. Dá se tak tvrdit, že jsem malinko zviditelnil slovenský florbal v Čechách. Samozřejmě největší vliv na to má moje předešlé působení na slovenské scéně.
Nyní bude probíhat ještě hlasování trenérů. Jak si věříte v této anketě?
Ano, teď bude ještě jedna anketa, která nebude ani tak o sympatiích, jako o předváděných výkonech a kvalitách. Hlasovat budou trenéři první a druhé slovenské ligy. Rozhodně bude mít výsledek této ankety mnohem větší váhu.
Už půl roku působíte v dresu českého mistra, jak jste spokojený?
Já si nemůžu stěžovat, je to úžasné. Skoro jako pohádka. Co se týče florbalu, nemá to chybu a i parta kluků je tu skvělá. Vůči mému působení v Praze nemám vůbec žádné výhrady.
Neměl jste před odchodem ze Slovenska strach, že byste se nemusel v Tatranu chytit?
Musím se přiznat, že vůbec. Nechci tím tvrdit, že jsem si tolik věřil, spíše jsem věděl, že se můžu kdykoli vrátit. To mi dodalo asi trochu klidu a nemusel jsem řešit nějaké myšlenkové pochody.
Tatran ale v posledních dvou zápasech zrovna nepřesvědčil…
Údajně to je střešovická tradice. Myslím tím pokles výkonu v novém roce. Přes Vánoce jsme se hodně soustředili na kondici a je jen otázka času, kdy se dáme dohromady. Herně se brzy dostaneme znovu na maximum.
Střešovice ale už sto dvacet minut nedaly branku ve hře pět proti pěti. To už o něčem svědčí, ne?
Jsme si toho vědomi, je to žalostné. Vždy nám chybí kousek, aby to tam spadlo. Šance máme, ale bohužel. Za chvíli se to ale obrátí a potom nás už nikdo nezastaví.
Co vůbec dělá Juraj Matejka, když zrovna není na florbale?
Pracuji u kamaráda na recepci ve sportovním centru. Navíc se věnuji obchodu, který máme na Slovensku.
Autor: admin
