Romane, vraťme se ještě k závěrečnému utkání základní části s Brnem. Jak jsi ho viděl ty ?
„Věděli jsme, že potřebujeme bod, ale na to ve florbale hrát nelze, takže jsme šli jasně za výhrou. Dvě třetiny jsme byli lepší, bohužel náš brankář neměl svůj den, naopak brněnský chytal výborně. K tomu se přidaly ještě dva slepené góly na začátku třetí třetiny a bylo prakticky rozhodnuto.Chtěli jsme v play off na Mladou Boleslav, protože s nimi máme vyrovnanou bilanci, tím ale nechci říci, že bychom se Tatranu báli.“
Zmínil jsi již Vašeho čtvrtfinálového soupeře z Tatranu. Jak vnímáš Vaše možnosti na úspěch?
„Je tady jasné, kdo je favoritem. Každý jiný výsledek než 3:0 na zápasy by byl všeobecným překvapením. Já ale věřím, že půjde o vyrovnanou sérii a my budeme odjíždět z Prahy za stavu 1:1 na zápasy. Největší síla Tatranu je v přesilovkách s Pahlenem na vrcholu. Pokud jim sami nenabídneme možnost přesilových her a eliminujeme právě Pahlena, tak si myslím, že máme šanci uspět.“
Havířov, stejně jako mnoho týmů, před sezónou hodně omladil svůj kádr. Jak to vypadá s týmem nyní po odehrání základní části ?
„Pře začátkem ligy dali trenéři šanci spoustě mladých kluků, ale v průběhu sezóny se sestava vykrystalizovala do nynější podoby. Chytli se například Jendrišák, Krečmer a Plášek, kteří dnes patří do základní sestavy. Je ale hodně znát, že skončili Kaleta, Bernacík a Hoffman a s nimi odešla i zkušenost, která chybí, hlavně co se týče útočné fáze. Letos jsme zbytečně nezkušeností mladých kluků ztratili čtyři až pět utkání, namátkou třeba jen zápasy s Pepinem či Libercem. Náš kádr je hodně úzký. Na druhou stranu, pokud zůstaneme dohromady v tomto složení, tak můžeme za dva roky klidně hrát špici ligy.“
Co pro tým znamenal příchod Pavla Kožušníka ?
„Vše se otočilo tak o sto procent a to, ať už se týče atmosféry uvnitř kabiny, tak i na samotném hřišti. Pavel je ten typ hráče, který je schopen rozhodnout zápas, Zatím hrál osm zápasů a kromě Future, kde jsme vyhořeli v první třetině, tak jsme s každým hráli vyrovnaně, ne-li lépe a prohráli smolně třeba jen o jeden gól. Doufám, že výsledky přijdou v play off.“
Co si myslíte o dalších dvojicích pro vyřazovací souboje?
„Série Mladé Boleslavi a Chodova bude hodně vyrovnaná, ale Boleslav to urve. V dalším klání mezi Future a Vítkovicemi věřím Vítkám, ale hodně bude záležet, jak zahrají na straně Future Lébl s Lukešem. Souboj mezi Pepinem a Brnem vidím tak padesát na padesát. Na tento duel bych si určitě nevsadil.“
Jak dlouho se věnuješ florbalu ?
„ Florbal hraji od roku 1995 a od roku 1996 hraji první ligu. Co bylo zavedeno play off, tak jsem se zatím zúčastnil všech devíti ročníků.“
Nakolik se tento sport po dobu tvého hraní změnil ?
„Florbal šel hodně nahoru, celá hra se zrychlila. Jen doufám, že to není tím, že já bych byl pomalejší (smích). Stále se mi ale nelíbí přístup některých hráčů. Chápu, že každý má své pracovní či školní povinnosti, ale jednou hrajete první ligu, tak podle toho musí také vypadat Váš přístup k tomuto sportu.“
Jak vnímáš prvoligové rozhodčí?
„Bohužel, každý pár má jiný metr rozhodování. Jednou Vám to pískají jedni tak a podruhé druzí zase úplně jinak. Osobně mě mrzí, že během nedávného PMEZ v Ostravě nebylo všem rozhodčím avizováno dopředu, aby se povinně zúčastnili tohoto turnaje, kde měli možnost sledovat světový trend v pískání. Je totiž rozdíl v tvrdé hře, která je čistá a v té, která je zákeřná.“
Romane, ty působíš taktéž jako druholigový rozhodčí. Mohl bys pár slovy srovnat úroveň extraligy a naší druhé nejvyšší soutěže a to ať už po stránce pořadatelské, tak i po stránce herní?
„Vstupem Fortuny do florbalu samozřejmě šla úroveň pořadatelské činnosti hodně nahoru. Dnes je vše na perfektní úrovni a nesetkávám se s žádnými nedostatky. Naopak ve druhé lize sice chodí také hodně lidí, ale pořadatelská služba už není na tak vysoké úrovni. Co se týče stránky herní, tak si často jako rozhodčí druholigových zápasů říkám, že je to strašně rychlé, pak se ještě ale jdu podívat na nějaký zápas Fortuna extraligy a sám si říkám, jestli hrajeme také tak rychle. Pískám i třetí a čtvrtou ligu a mezi těmito soutěžemi není prakticky žádný rozdíl. Mezi druhou ligou a již zmiňovanou třetí či čtvrtou už nějaký rozdíl je, ale ne moc velký. No a mezi extraligou a druhou ligou je rozdíl obrovský, hlavně po stránce herní. Opačným protipólem je ale zase Czech open. Letos jsme třeba narazili na Finstu, lítali jsme po hřišti jako blázni a soupeř si s námi dělal, co chtěl. Nejdokonalejším měřítkem je ale Pohár Mistrů, kde třeba Tatran, i přes pěkné čtvrté místo, proti světové špičce vůbec neuspěl.“
Romane letos ti bylo 28 let. Máš ještě nějaké ambice ve florbale?
„V reprezentaci jsem už byl a možnost návratu je už asi nulová. Jednu dobu jsem i úplně ztratil motivaci do tohoto sportu. Jednalo se o rok 2002, kdy jsem na reprezentační soupisce před MS ve Finsku figuroval jako osmý bek, který jako první náhradník neodcestoval na tuto akci. To mě hodně srazilo. Mám dvakrát druhé místo z ligy a několik bramborových medailí. Rád bych, když ještě zdraví funguje, získal titul. Navíc působím i jako rozhodčí. Tato činnost mě baví a myslím si, že jsem v ní dobrý. Po skončení aktivní činnosti nechci na florbal úplně zanevřít. Rád bych se věnoval třeba i trénování.“
Autor: Jiří Kroupa
